Mohou psi trávit vařený škrob?

Mnohdy se setkáváme s názory, že psi nemohou efektivně trávit škrob, kupříkladu, že vařené brambory jsou pro psa nestravitelné. Ale je tomu opravdu tak? Na tuto otázku odpovídá i dokument Carbohydrate Expert review vydaný v roce 2019 Evropskou federací průmyslu krmiv domácích zvířat (FEDIAF).

Navzdory domněnce, že by psi měli konzumovat stejné krmivo jako vlci, ukazují studie, že psi jsou opravdu schopni trávit vařený škrob. Škrob latinsky amylum je polysacharid syntetizovaný rostlinami, který je amylázou tráven na jednodušší cukry. Enzym amyláza se u psů tvoří převážně v pankreatu ze  kterého se vylučuje do počátečního úseku tenkého střeva. To je tedy místo, kde u psů probíhá trávení škrobu. Ve slinách psů se na rozdíl od lidí amyláza nenachází, proto se v minulosti milně předpokládalo, že psi rostlinný škrob trávit nemohou. Studie genomu psů a vlků odhalila, že psi mají vyšší množství kopií genu umožňujícího jim trávit vařené škroby. Tato studie zkoumala genomy čtrnácti různých plemen psů a porovnala je s vlčími – výsledkem je závěr, že psi mají oproti vlkům vyšší schopnost využití energie ze škrobu. Tato evoluční změna probíhala posledních 10 tisíc let společně s rozvojem zemědělství a současnou domestikací psů. I tak se však objevily rozdíly u psů v jejich odpovědi na rezistentní škrob (rezistentní k digesci amylázou a amyloglukosidázou in vitro). Tento rozdíl v schopnosti trávit škroby může být v důsledku odlišného dietetického tlaku během evoluce. Například arktičtí a australští psi, kteří se vyvíjeli v oblastech s nižší úrovní zemědělství, mají nižší počty kopií genů kódujících pankreatickou amylázu. Odchylky v počtu kopií genu závisí z větší části na plemeni (50-70 %). Z menší části na individuálním jedinci.

Druhým pozoruhodným výsledkem studií je, že tyto změny v počtu kopií genů se odráží i na hodnotě amylázy v krvi, což znamená, že u některých plemen je zvýšení amylázy v krvi větší problém než u jiných.

Psi mají plně funkční metabolismus sacharidů. Proto dokážou vedle živočišné potravy velmi dobře trávit a využívat i rostlinnou potravu.

Mnohdy se setkáváme s názory, že psi nemohou efektivně trávit škrob, kupříkladu, že vařené brambory jsou pro psa nestravitelné. Ale je tomu opravdu tak? Na tuto otázku odpovídá i dokument Carbohydrate Expert review vydaný v roce 2019 Evropskou federací průmyslu krmiv domácích zvířat (FEDIAF).

Navzdory domněnce, že by psi měli konzumovat stejné krmivo jako vlci, ukazují studie, že psi jsou opravdu schopni trávit vařený škrob. Škrob latinsky amylum je polysacharid syntetizovaný rostlinami, který je amylázou tráven na jednodušší cukry. Enzym amyláza se u psů tvoří převážně v pankreatu ze  kterého se vylučuje do počátečního úseku tenkého střeva. To je tedy místo, kde u psů probíhá trávení škrobu. Ve slinách psů se na rozdíl od lidí amyláza nenachází, proto se v minulosti milně předpokládalo, že psi rostlinný škrob trávit nemohou. Studie genomu psů a vlků odhalila, že psi mají vyšší množství kopií genu umožňujícího jim trávit vařené škroby. Tato studie zkoumala genomy čtrnácti různých plemen psů a porovnala je s vlčími – výsledkem je závěr, že psi mají oproti vlkům vyšší schopnost využití energie ze škrobu. Tato evoluční změna probíhala posledních 10 tisíc let společně s rozvojem zemědělství a současnou domestikací psů. I tak se však objevily rozdíly u psů v jejich odpovědi na rezistentní škrob (rezistentní k digesci amylázou a amyloglukosidázou in vitro). Tento rozdíl v schopnosti trávit škroby může být v důsledku odlišného dietetického tlaku během evoluce. Například arktičtí a australští psi, kteří se vyvíjeli v oblastech s nižší úrovní zemědělství, mají nižší počty kopií genů kódujících pankreatickou amylázu. Odchylky v počtu kopií genu závisí z větší části na plemeni (50-70 %). Z menší části na individuálním jedinci.

Druhým pozoruhodným výsledkem studií je, že tyto změny v počtu kopií genů se odráží i na hodnotě amylázy v krvi, což znamená, že u některých plemen je zvýšení amylázy v krvi větší problém než u jiných.

Psi mají plně funkční metabolismus sacharidů. Proto dokážou vedle živočišné potravy velmi dobře trávit a využívat i rostlinnou potravu.

Obr. Počty kopií genu amylázy u jednotlivých plemen (Arendt a kol. 2016).

Reference:

FEDIAF Scientific Advisory BoardCarbohydrateExpert Review, 2019, online: https://fediaf.org/images/FEDIAF_Carbohydrates-OnlineK.pdf

Arendt, M., Cairns, K., Ballard, J. et al. Diet adaptation in dog reflects spread of prehistoric agriculture. Heredity 117, 301–306 (2016). https://doi.org/10.1038/hdy.2016.48

Líbí se vám náš článek? Sdílejte jej.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on pinterest

Budeme rádi za váš komentář...