Přechod na nové krmivo a střevní mikrobiom

Dlouhodobé krmení jedním druhem krmiva se stále stejným zdrojem bílkovin a dalších látek zvyšuje citlivost trávení a může dokonce podpořit rozvoj potravní intolerance nebo alergie. Proto je vhodné krmiva v určitém intervalu střídat. Ideálně po 3-6 měsících. Záleží, jak psovi vyhovuje a jak citlivé má trávení. U velmi citlivých jedinců je někdy nutné krmení neměnit celý život. V rámci jednotlivých značek je možná rotace, což je změna „příchutě“ (přesněji zdroje bílkovin v granulích). Například hovězí vyměníte za krůtí. Při rotaci je přechod většinou velmi rychlý někdy až okamžitý.

K přechodu na nové krmivo (ať už se jedná o přechod mezi značkami granulí, přechod na barf či vařenou stravu) by mělo dojít za dobu minimálně 7–10 dnů. Je to u každého psa jinak, a to z toho důvodu, že každé krmivo má jiný obsah surovin, je jinak upravované a k natrávení potřebuje rozdílné množství jednotlivých enzymů a trávících šťáv. A hlavně každý pes je jiný a má odlišné zažívání.

Je důležité, aby přechod na nové granule probíhal postupně. Hlavně u pejsků, kteří byli dlouho krmeni jednou značkou krmiva a mají velmi citlivé zažívání. Pokud by přechod neprobíhal postupně, mohly by se objevit trávící potíže jako zvracení a průjem.

Nejlepší metoda je postupné přimíchávání nového krmiva do krmiva stávajícího.

Postup:

1. Nejdříve přidávejte do starého krmiva jen část nových granulí (max ¼ z krmné dávky).

2. Namíchejte denní dávku pro psa 1:1 (půl starých granulí a půl nových).

3. Zakomponujte již tři čtvrtě nových granulí do denní dávky.

4. Podávejte jen nové krmivo. V tom případě je přechod hotový.

U některých jedinců přechod trvá velmi krátce (4 dny). Jsou samozřejmě i psi u kterých může dojít k okamžitému přechodu bez jakýchkoliv trávících problémů či změn stolice. Majitelé svých miláčku většinou velmi dobře ví, jak rychle ke změně krmení může dojít. U jiných to může trvat 7–14 dní (v některých případech klidně i měsíc). Dočasná změna objemu či barvy stolice se za trávící problém ovšem nepovažuje. Je to z důvodu přizpůsobování se střevního mikrobiomu nové stravě (jiné množství a zdroj bílkovin, tuku, vlákniny, či sacharidové složky krmiva).

Střevní mikrobiom

Že zdraví začíná na talíři jste již určitě slyšeli. Ne jinak je to u Vašich psích miláčků 😊. Zdraví organismu totiž velice úzce závisí od stavu střev, konkrétně od mikrobiomu v něm.

Co je to střevní mikrobiom?

Je to miniaturní ekosystém převážně v tlustém střevě osídlený mikroorganismy (více než 99 % tvoři anaerobní bakterie). K nejdůležitějším úkolům střevní mikroflóry patří natrávení a zhodnocení stravy, syntéza vitamínů, zachování bariery střevní sliznice, regulace imunitního systému, obrana proti patogenům a podpora zdravého zažívání a motility střeva.

Zajímavostí je, že genetická informace všech střevních bakterií se z 63 % u lidí a psů překrývá. To znamená, že ho máme vzájemně dost podobný. Má se za to, že důvodem je úzká sociální vazba, kterou si vytváří majitelé zvířat ke svým domácím mazlíčkům. Taky často i stejný způsob stravování (krmení ze stolu…). Tak jako u lidí i u zvířat jsou prokazatelné rozdíly ve složení střevního mikrobiomu u zdravých zvířat a u jedinců s onemocněním trávicího traktu (chronický průjem). Stav střevního mikrobiomu má výrazný dopad jak na zdraví gastrointestinálního traktu, tak i celkového zdraví. Má se za to, že výrazný podíl na rozvoji alergií a potravních intolerancí má právě porušený střevní mikrobiom. Proto je důležité střevní mikroflóru vyživovat a podporovat.

Ptáte se, co všechno podpoří zdraví střevního mikrobiomu?  Probiotika, prebiotika a vláknina rozpustná i nerozpustná (obě jsou moc důležité). Prebiotika totiž podporují růst a aktivitu zdravé střevní mikroflóry (fungují jako potrava pro probiotickou střevní mikroflóru „zdravé a hodné bakterie“, které organismus chrání před patogeny.


Proto do všech naších granulí zařazujeme probiotika jako je tanin, zeleninuovoce bohaté na pektin (jablka) a inulin. Bez ní se probiotická kultura ve střevě (zdravé střevní mikroorganismy) neudrží a nebude se rozmnožovat.

Zelenina jako např. dýně je důležitá součást zdravé stravy. Má totiž vysoký obsah vlákniny (dýni najdete v naší novince Duncho granulích 😊), která ovlivňuje poměr vody v tlustém střevě, čímž pomáhá předcházet, ale i řešit trávící problémy jako je zácpa a průjem.

Huminové látky, které mimo jiné podporuji a stabilizují střevní mikroflóru. Hlívu ústřičnou všech jejich pozitivních účincích na imunitu a zdraví napíšeme příště, ale co se týče střev, podporuje jejich čištění a činnost. Konopná mouka zdroj nerozpustné vlákniny, která čistí tlusté střevo a obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek.

Co mikrobiomu škodí? Nevyvážená strava s velkým množstvím jednoduchých sacharidů (cukrů)- podporuje rozvoj patogenní mikroflóry (Např. všemi psy tolik milované lidské piškoty a jiné dobroty). Různé chemické látky, chemické konzervanty a barviva. Chemoterapeutika jako antibiotika – proto byste při i po léčbě antibiotiky měli podpořit mikroflóru probiotiky. Příliš málo vlákniny ve stravě (rozpustné i nerozpustné). Průjmové onemocnění akutní či chronické může chvíli trvat, dokud se trávení po průjmu upraví.

Využijte sílu střevního mikrobiomu pro své zdraví i zdraví Vašeho psího miláčka 😊. Zdravá strava cesta ke zdraví!

Líbí se vám náš článek? Sdílejte jej.

Budeme rádi za váš komentář...