Potravinové alergie jsou v rámci veterinární péče opravdovým diagnostickým oříškem. Je to z důvodu, že doposud neexistuje jednoznačný test pro jejich potvrzení a úspěch stanovení této diagnózy leží převážně na bedrech majitele.
V první řadě je dobré zmínit, že ve skutečnosti nejsou potravinové alergie psů a koček „pouze“ alergie, ale roli hrají i další procesy, např. potravinová intolerance. Proto se preferuje označení „nežádoucí reakce na krmivo“.
Nežádoucí reakce na krmivo se může vyskytnout v jakémkoliv věku (od několika měsíců do pozdního stáří), ale zcela nejčastěji jsou postiženi psi ve věku 6-12 měsíců. Mezi nejčastěji postižená plemena patří německý ovčák, west highland white teriér, labrador nebo zlatý retrívr. U koček dochází k rozvoji onemocnění v pozdějším věku bez plemenné predispozice.
Onemocnění se projevuje zejména svědivostí kůže (uší, břicha a noh, u koček i hlavy) a následnými infekcemi kůže nebo zánětem uší. Kromě kožních projevů se může vyskytovat průjem (u psů) nebo zvracení (u koček), vzácně potíže s dýchacím systémem. Onemocnění je nakonec potvrzeno u přibližně čtvrtiny pacientů s kožními problémy (u psů), kdežto u koček je to pouze 1 %.
Stávající laboratorní možnosti mají velice limitované využití (na rozdíl od testů pro alergeny z prostředí) a žádný z dostupných testů nelze použít pro průkaz nežádoucí reakce na krmivo. Stanovení protilátek (IgE a IgG) má obecně nízkou tzv. pozitivní prediktivní hodnotu, tj. pokud test pro danou složku, například kuřecí maso, vyjde pozitivně, je pravděpodobnost, že by zvíře bylo opravdu alergické, nízká. Mírně lepší je negativní prediktivní hodnota, tj. pokud vyjde například kuřecí maso negativně, je 70-80 % pravděpodobnost, že zvíře na něj opravdu nebude po konzumaci reagovat. Proč je tomu tak? I když jsou protilátky IgE zprostředkovatelem alergie (tj. hypersenzitivity, přecitlivělosti, prvního typu), u zvířat s potravní alergií neodpovídá jejich množství projevu nebo závažnosti projevu potravní alergie. Tento fenomén se označuje jako asymptomatická (= bezpříznaková) hypersenzitivita. U protilátek typu IgG je interpretace ještě obtížnější, jelikož mohou pouze znamenat setkání se složkou potravy, bez „špatného úmyslu“. Příčinou nežádoucí reakce na krmivo může být také hypersenzitivita čtvrtého typu, kde se neuplatňují IgE protilátky, nebo již zmíněna potravní intolerance, kterou není možné potvrdit žádným testem. Experimentálně existují mnohem lepší testy pro diagnostiku nežádoucích reakcí na krmivo, ale vzhledem k technické náročnosti nejsou komerčně zatím dostupné.
Poskládat krmnou dávku ze složek, kde si nejsme ve skutečnosti jistí, zda vadí nebo nevadí, je mnohdy velice frustrující. Na trhu existují speciální veterinární diety s tzv. hydrolyzovaným proteinem. Je to krmivo, kde je protein rozložen na tak malé části, že není schopen vyvolat odpověď imunitního systému a jsou proto ideální pro „zklidnění“ = první část tzv. eliminační diety. Toto krmení se obvykle podává 5-8 týdnů (do vymizení klinických příznaků) a následně se provádí „provokace“, kdy se podávají složky původní potravy a sleduje se návrat příznaků. Obvykle se začíná složkami, které se považují za silné alergeny. V tomto období je proto vhodné zařazovat tzv. monoproteinové krmiva jako například naše Feda či Larra Nature jelen a brusinky.
Na podzim přibude nová monoproteinová receptura Duncho. Můžeme prozradit, že se bude jednat o krůtí maso.
